Město Hvozdec
![Hustopeče]( "Hustopeče ve zprávách.")
Hustopeče (Břeclavsko) 10. března (ČTK) - Jako připomínku toho, že svoboda není samozřejmostí a že i dnes na řadě míst dochází k porušování lidských práv dnes na radnici v Hustopečích na Břeclavsku vyvěsili tibetskou vlajku. Nezisková organizace vrátila dar Nadaci Agrofert,dárci jí už poslali dva miliony
Hustopeče (Břeclavsko) 24. ledna (ČTK) - Nezisková charitativní organizace Girasole z Hustopečí na Břeclavsku, která vrátila dar 300.000 korun Nadaci Agrofert, získala od drobných dárců do dnešního odpoledne přes dva miliony korun.
MĚSTA
NAJÍT
Hustopeče
Přehled zpráv z lokality "Hustopeče". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Ilustrační fotografie zdroj:istock.com
Tibetská vlajka dnes visí na jihu Moravy na osmi desítkách radnic a úřadůHustopeče (Břeclavsko) 10. března (ČTK) - Jako připomínku toho, že svoboda není samozřejmostí a že i dnes na řadě míst dochází k porušování lidských práv dnes na radnici v Hustopečích na Břeclavsku vyvěsili tibetskou vlajku. Nezisková organizace vrátila dar Nadaci Agrofert,dárci jí už poslali dva miliony
Hustopeče (Břeclavsko) 24. ledna (ČTK) - Nezisková charitativní organizace Girasole z Hustopečí na Břeclavsku, která vrátila dar 300.000 korun Nadaci Agrofert, získala od drobných dárců do dnešního odpoledne přes dva miliony korun.
Hustopeče
Hustopeče (německy Auspitz) jsou město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji.
Žije zde přibližně 6 000 obyvatel.
Katastr města patří k nejstarším osídleným oblastem jižní Moravy. První písemné zmínky pocházejí z poloviny 13. stolení, kdy byl majitelem města Vilém z Hustopečí. Od počátku 14. století do sklonku 16. století náleželo město klášteru Králové (Aula Regia) na Starém Brně. V letech 1599 až 1848 patřily Hustopeče Lichtenštejnům, poté se staly sídlem politického a soudního okresu. Významný mezník představoval rok 1572, kdy povýšil císař Maxmilián Hustopeče na město a udělil jim znak, jehož podoba zůstává nezměněna do současnosti. Štít je půlený. Pravá polovina je červená se zlatým břevnem stojí pak v červeném poli svisle šedý kosíř se zlatou střenkou, ohnutou špicí obrácený doleva. Levá polovina štítu je zlatá a v ní je půl stříbrné orlice s červeným jazykem.
Město Hustopeče se do roku 1945 nacházelo na rozhraní tří národopisných regionů. Samotnými Hustopečemi se k Mikulovu a Znojmu otevíralo území obývané Němci, na sever od Hustopečí se rozprostírá oblast jižního Brněnska (resp. Židlochovicka), od severovýchodu až k jihu Hustopečí oblast hanáckého Slovácka. K zakotvení české kultury v tomto tehdy německém městě přispěl významnou měrou malíř Alfons Mucha, který do Hustopečí, v nichž žily jeho sestry Anna a Anděla, opakovaně zajížděl v letech 1890-1913. Pomáhal svému švagrovi Filipu Kuberovi (manžel Muchovy sestry Anny) budovat sebevědomí české menšině ve městě, přispíval kresbami do Kuberových novin a časopisů, namaloval oponu pro hustopečské divadelní ochotníky a zapůjčil svá rozměrná plátna pro výstavu v Hustopečích roku 1898.
Největší historická dominanta města Hustopeče, kostel sv. Václava ze 16. století na Dukelském náměstí, se roku 1961 zřítil. Na jeho místě vyrostl v roce 1994 nový moderní chrám zasvěcený sv. Václavu a sv. Anežce České. Pozdně gotické období nám dnes připomínají boží muka z roku 1579. Opevnění města je dosud patrné v ulici Na Hradbách, kde jsou také nejstarší a největší vinné sklepy. Renesanční sloh nejvíce ovlivnil ráz města. Z této doby se v horní části Dukelského náměstí dochoval Dům U Synků z roku 1579. Podél dvorního traktu domu je v obou patrech renesanční sloupová arkáda s hřebínkovou klenbou. Dolní část náměstí pak zdobí kamenná kašna s antickým námětem. Baroko Vás osloví mohutným morovým sloupem sv. Trojice na Dukelském náměstí a kaplí sv. Rocha, která je ukryta v zeleni lesoparku nad městem. V novorenesančním slohu je postavena radnice z roku 1906, dnes sídlo Městského úřadu. Události II. světové války připomíná hřbitov Rudé Armády, kde je pochováno 1875 vojáků, kteří padli při osvobozování hustopečského regionu.
Hustopeče byly v 18. století největší vinařskou obcí na Moravě.
Žije zde přibližně 6 000 obyvatel.
Katastr města patří k nejstarším osídleným oblastem jižní Moravy. První písemné zmínky pocházejí z poloviny 13. stolení, kdy byl majitelem města Vilém z Hustopečí. Od počátku 14. století do sklonku 16. století náleželo město klášteru Králové (Aula Regia) na Starém Brně. V letech 1599 až 1848 patřily Hustopeče Lichtenštejnům, poté se staly sídlem politického a soudního okresu. Významný mezník představoval rok 1572, kdy povýšil císař Maxmilián Hustopeče na město a udělil jim znak, jehož podoba zůstává nezměněna do současnosti. Štít je půlený. Pravá polovina je červená se zlatým břevnem stojí pak v červeném poli svisle šedý kosíř se zlatou střenkou, ohnutou špicí obrácený doleva. Levá polovina štítu je zlatá a v ní je půl stříbrné orlice s červeným jazykem.
Město Hustopeče se do roku 1945 nacházelo na rozhraní tří národopisných regionů. Samotnými Hustopečemi se k Mikulovu a Znojmu otevíralo území obývané Němci, na sever od Hustopečí se rozprostírá oblast jižního Brněnska (resp. Židlochovicka), od severovýchodu až k jihu Hustopečí oblast hanáckého Slovácka. K zakotvení české kultury v tomto tehdy německém městě přispěl významnou měrou malíř Alfons Mucha, který do Hustopečí, v nichž žily jeho sestry Anna a Anděla, opakovaně zajížděl v letech 1890-1913. Pomáhal svému švagrovi Filipu Kuberovi (manžel Muchovy sestry Anny) budovat sebevědomí české menšině ve městě, přispíval kresbami do Kuberových novin a časopisů, namaloval oponu pro hustopečské divadelní ochotníky a zapůjčil svá rozměrná plátna pro výstavu v Hustopečích roku 1898.
Největší historická dominanta města Hustopeče, kostel sv. Václava ze 16. století na Dukelském náměstí, se roku 1961 zřítil. Na jeho místě vyrostl v roce 1994 nový moderní chrám zasvěcený sv. Václavu a sv. Anežce České. Pozdně gotické období nám dnes připomínají boží muka z roku 1579. Opevnění města je dosud patrné v ulici Na Hradbách, kde jsou také nejstarší a největší vinné sklepy. Renesanční sloh nejvíce ovlivnil ráz města. Z této doby se v horní části Dukelského náměstí dochoval Dům U Synků z roku 1579. Podél dvorního traktu domu je v obou patrech renesanční sloupová arkáda s hřebínkovou klenbou. Dolní část náměstí pak zdobí kamenná kašna s antickým námětem. Baroko Vás osloví mohutným morovým sloupem sv. Trojice na Dukelském náměstí a kaplí sv. Rocha, která je ukryta v zeleni lesoparku nad městem. V novorenesančním slohu je postavena radnice z roku 1906, dnes sídlo Městského úřadu. Události II. světové války připomíná hřbitov Rudé Armády, kde je pochováno 1875 vojáků, kteří padli při osvobozování hustopečského regionu.
Hustopeče byly v 18. století největší vinařskou obcí na Moravě.